Cesty

Naše Cesty jsou sebepoznávací a seberozvojová setkání vedená kvalifikovaným psychologem/terapeutem (viz Náš tým). Využíváme při nich přístup nejen terapeutický a arteterapeutický, ale především přístup lidskosti. Vysloveně (arte)terapeutické jsou Cesty k sobě, ale nebojte se jich, pokud si o sobě myslíte, že neumíte kreslit – využíváme především mandaly a barevné kolečko nebo čtvereček zvládne každý 😉 Cesty cyklů také využívají (arte)terapeutický přístup, ale mají přesah do duchovního či, chcete-li, alternativního rozměru. Cesty rodičovství jsou kombinací vzdělávání a (arte)terapeutického zpracování náročných rodičovských témat.

Vyjímku ze všeho výše uvedeného tvoří Cesty muškaře, které jsou čistě muškařskou záležitostí. Sebepoznání a seberozvoje se na nich tedy také dočkáte, ale v úplně jiné rovině – jde především o rozvoj dovedností lovu ryb na umělou mušku a sebepoznání obyčejným lidským kontaktem s ostatními muškaři. Tyto cesty jsou vedeny kvalifikovaným pedagogem volného času a zkušeným muškařským závodníkem a trenérem.

Cesty jsou obvykle víkendové od pátku do neděle. Najdete ale mezi nimi i prodloužené víkendy od čtvrtka do neděle (to jsou především Cesty k sobě), nebo i jednodenní akce (některé Cesty muškaře). Konají se obvykle na Šumavě, typicky buď i s ubytováním a stravou v některém zařízení přímo uprostřed přírody, nebo v naší klubovně s tím, že ubytování a stravu si zajišťujete samostatně. Termín a podmínky účasti najdete vždy přímo u dané Cesty níže, jakmile bude mít vypsaný termín. Přihlásit se na ni můžete prostřednictvím přihlašovacího formuláře níže.

Cesty k sobě

Cesty k sobě jsou sebepoznávací a seberozvojová (arte)terapeutická setkání, která výtvarně pracují především s mandalami, takže se jich nemusíte bát, pokud si o sobě myslíte, že neumíte kreslit – barevné kolečko nebo čtvereček zvládne každý. 😉 Za podpory psychologa/terapeuta na nich můžete prozkoumat a přepracovat dosud nereflektovaná zákoutí své duše tak, abyste sami pro sebe byli lépe srozumitelní, snáze přijatelní a svobodnější.

Cesta mapování I

„Poznej sám sebe“ zněl prý nápis nad vstupem do delfské věštírny. Jeho poselstvím je „Buď to TY, kdo se zná tak dobře, že dokáže své věci předvídat“. Jinými slovy, člověk pak není odkázán na to, že druzí vidí do jeho věcí lépe než on sám. A především je pak mnohem svobodnější ve svých volbách a rozhodnutích, když může skutečně vědomě volit z několika cest namísto toho, že „nemůže jinak“. Zkrátka je to on, kdo má v rukách svůj život namísto toho, aby život měl ve svých rukou jeho. Sebepoznání je tedy smyslem této Cesty. Za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal prozkoumáme krajinu své duše, abychom mohli nadále cestovat životem s dobrou mapou. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Tato Cesta je vstupní branou ke všem ostatním Cestám k sobě.

KDY: 16. – 19. 11. 2023 (čtvrtek – neděle; v pátek 17. 11. je státní svátek)

KDE: Soumarský Most (uprostřed šumavské přírody u Volar)

ZA KOLIK: 8.590 Kč (záloha ve výši 4.300 Kč, doplatek 4.295 Kč)

Cena zahrnuje: Program včetně výtvarného materiálu, ubytování ve dvoulůžkových pokojích s plnou penzí, pitný režim a drobné občerstvení během programu.
Cena nezahrnuje: Nápoje k obědu a večeři.

PŘIHLÁŠKY: přihlašovací formulář

Cesta mapování II

Navazující Cesta mapování II nám umožní rozšířit předchozí mapu o další území, ale i získat přehled o tom, kde se právě nacházíme a co při tom máme v kapsách. Opět budeme cestovat za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal, opět budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Na tuto Cestu se nelze vydat bez předchozího absolvování Cesty mapování I.

Cesta (z) dětství I

S vytvořenou mapou, vědomím toho, kde právě jsme a přehledem toho, co máme v kapsách, se můžeme pustit do inventury toho, co si neseme v batohu. A že toho za ta dávná léta je… Chtělo by to obsah batohu vyložit, prohlédnout a přetřídit, než batoh na další cestu znovu a pohodlněji zabalíme. Opět budeme cestovat za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal, opět budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Na tuto Cestu se nelze vydat bez předchozího absolvování Cesty mapování I. Předchozí absolvování Cesty mapování II není povinné, ale je velmi doporučováno.

Cesta (z) dětství II

Hlavní kapsu batohu máme přetříděnou a nově sbalenou, ale ještě něco zůstalo v bočních kapsách. I to ještě vybalíme, prohlédneme a nově do kapes poskládáme, aby se nám batoh lépe nesl. Opět budeme cestovat za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal, opět budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Na tuto Cestu se nelze vydat bez předchozího absolvování Cesty (z) dětství I.

Cesta (ze) stínu

S dobrou mapou a pohodlněji přebaleným batohem je radost vydat se na cestu – ale každý (nejen) pohádkový hrdina musí projít tmavou roklí či temným lesem, než dojde ke kýženému cíli. Bývá ale na tu cestu vybaven nějakým kouzelným talismanem, který mu pomůže v těžkých chvílích. I my se vydáme na výpravu skrze stíny vybaveni takovou ochranou, abychom se bezpečně vypořádali s tím, co nás cestou vlastním vnitřním hlubokým lesem potká a na konci svého putování stanuli neohrožení a posílení. Opět budeme cestovat za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal, opět budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Na tuto Cestu se nelze vydat bez předchozího absolvování Cesty mapování I a Cesty (z) dětství I. Předchozí absolvování Cesty mapování II a Cesty (z) dětství II není povinné, ale je velmi doporučováno.

Cesta vztahů

Zkušení vandrovníci vědí, že dobrá mapa, dobré boty a dobře sbalený batoh jsou základní podmínkou hladkého průběhu výpravy. A že dobře sbalit batoh podle účelu cesty je umění. Tematicky zaměřená Cesta nám pomůže dobře vyšlápnout boty a sbalit si batoh právě tak, jak je na putování mezilidskými i partnerskými vztahy potřeba. Opět budeme cestovat za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal, opět budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Na tuto Cestu se nelze vydat bez předchozího absolvování Cesty mapování I a Cesty (z) dětství I. Předchozí absolvování Cesty mapování II, Cesty (z) dětství II a Cesty (ze) stínu není povinné, ale je velmi doporučováno.

Cesty cyklů

Cesty cyklů pracují především s myšlenkou, že koncept lineárního času optimálně neodpovídá běhu přírody a tedy ani lidského života. Nezůstávají ale u prostého „zvěstování“ cykličnosti, nýbrž uchopují její různé aspekty (arte)terapeuticky (především náš vztah ke světlu a stínu, k začátkům a koncům) a s duchovním přesahem. Za podpory psychologa/terapeuta na nich můžete prozkoumat a přepracovat tato zákoutí své duše tak, abyste sami pro sebe byli lépe srozumitelní, snáze přijatelní a svobodnější.

Cesta Luny: 4 +1 tvář ženy

Nov, dorůstání, úplněk, ubývání, nov, dorůstání… Ryze ženská cesta (s)plynutí s přirozeným rytmem proměn jemného nebeského svitu Luny, rytmem přílivu a odlivu vod vnějších i vnitřních, ale i cesta objevování skrytého potenciálu zatmění, hry světla a stínu. Za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal prozkoumáme čtvero světelných konstelací, dialog Luny se Sluncem a čtvero originálních energií těla a duše, abychom samy sobě lépe rozuměly a mohly samy se sebou zacházet laskavěji. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům – to vše za podpory Luny.

Cesta Slunce: 4 + 1 tvář člověka

Jaro, léto, podzim, zima, jaro, léto… Cesta (s)plynutí s přirozeným rytmem proměn ohnivé iniciační síly Slunce, rytmem dmutí a ztišování tvůrčí životní energie, ale i cesta objevování skrytého potenciálu dialogu Slunce a Luny, světla a stínu. Za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal prozkoumáme čtvero růstových modů, setkání Luny se Sluncem a čtvero originálních energií těla a duše, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům – to vše především za podpory Slunce, ale i Luny.

Cesta mezi světlem a tmou: Jarní / Podzimní

Světlá a tmavá polovina roku, světlé a tmavé noci úplňku a novu, světlo dne a tma noci, začátky a konce… Tanec světla a tmy, začátků a konců se prolíná celým naším životem. Stejně jako bychom se někdy nejraději vyhnuli nějakému končení, i tmu a temnotu bychom mnohdy nejraději vymazali nebo se před nimi schovali. Zkuste ale ve slunném dni utéct vlastnímu stínu… A zkuste získat semínko bez toho, aby květ odkvetl a plod se začal rozkládat… Nezbývá, než se pokusit vzít konce i „to tmavé“ na milost a integrovat to do běhu života. Za pomoci imaginací, obrazů mýtů a mandal prozkoumáme setkání světla a tmy i začátků a konců, abychom sami sobě lépe rozuměli a mohli sami se sebou zacházet laskavěji. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům – to vše za podpory dne i noci.

JARNÍ Cesta mezi světlem a tmou je především cesta začátků: S jarem přichází světlo, stoupá síla slunce, vše dosud spící se probouzí. Přechod z tmavé poloviny roku do té světlé slavili Keltové o svátku Beltain v předvečer 1. května, který považovali také za den příznivý zahajování nových plánů a nových začátků obecně. Přechod ke světlu symbolizovaly posvátné ohně podobně jako o našich Čarodějnicích a jejich pálení. My se ale místo potírání temnoty raději vydáme cestou její transformace, abychom z ní získali právě to potřebné světlo a energii k uskutečňování nových začátků. Ty ještě předtím prozkoumáme, abychom si ujasnili, kam směřujeme a kam chceme dojít. Nezapomeneme ale ani na to, že dosažení cíle je vlastně také konec a že stejně jako jaro a podzim jsou i začátky a konce cyklické, každý se svým potenciálem.

PODZIMNÍ Cesta mezi světlem a tmou je především cesta konců: S podzimem světla ubývá, síla slunce klesá, úroda je sklizena a vše se po výdeji sil ukládá k zimnímu spánku. Mezníkem přechodu ze světlé k tmavé polovině roku byl pro Kelty svátek Samhain připadající na noc z 31. října na 1. listopadu. Byl to pro ně ale také začátek nového roku a moment, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých – podobně jako při našich Dušičkách. Vztahy s našimi předky, ať živými či zesnulými, nás mnohdy děsí více, než kdejaká tma. Proto kromě potenciálu tmavého období prozkoumáme a vytvoříme také vnější i vnitřní prostor pro bezpečný vztah s našimi zesnulými předky a jejich pokojné propuštění. Možná budeme překvapeni, kolik uvolněné energie se nám vrátí a i my budeme moci vnímat, že tma a konce v sobě obsahují světlo a nové začátky.

KDY: 27. – 29. 10. 2023 (pátek – neděle)

KDE: Soumarský Most (uprostřed šumavské přírody u Volar)

ZA KOLIK: 5.590 Kč (záloha ve výši 2.800 Kč, doplatek 2.790 Kč)

Cena zahrnuje: Program včetně výtvarného materiálu, ubytování ve dvoulůžkových pokojích s plnou penzí, pitný režim a drobné občerstvení během programu.
Cena nezahrnuje: Nápoje k obědu a večeři.

PŘIHLÁŠKY: přihlašovací formulář

Cesty rodičovství

Cesty rodičovství vycházejí z tzv. Edukativní rodičovské terapie a v našem podání jde opravdu mnohem více o terapeutickou podporu v rodičovské roli, než o školení. Navíc i během těchto Cest jako terapeutický prostředek hodně využíváme arteterapeutické artefakty, konkrétně mandaly, které nám pomáhají neztratit svůj střed (a že nás z něj dětská alotria často vykolejují…). O důležité znalosti a dovednosti však nebudete ochuzeni ani v nejmenším, jen to bude probíhat velmi civilně a lidsky, nikoli jako školní přednáška. Na Cesty rodičovství se mohou vydat nejen rodiče, ale i pěstouni, prarodiče či ti, kdo s dětmi pracují (posledně jmenovaní však mohou postrádat osvědčení, které by jim zaměstnavatel uznal do povinného vzdělávání – za tímto účelem slouží odborné vzdělávání v rámci Family team4teen).

Cesta porozumění

Stejně jako existují různé výchovné styly, existují i různé další faktory, které utváří dětské chování. A také existují zdravé a nezdravé cíle dětského chování – u těch nezdravých pak vnímáme dětské chování jako zlobení. Na Cestu porozumění nejen dětem, ale také sobě jako rodičům, se vydáme vyztuženi nezbytnou dávkou teorie, ale hlavně podpořeni společným sdílením a reflexemi, imaginacemi, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli s dětmi i sami se sebou zacházet zdravě laskavě. Pomůže nám to konec konců zacházet spolu vzájemně laskavěji i jako životním partnerům – z toho zase získají i děti…

Cesta komunikace

Naslouchat se dá tak, že má mluvčí chuť a důvěru s námi mluvit i nadále a být přitom otevřený, ale i tak, že mluvčí nemá chuť nám říci už ani to pověstné „ň“. Se sdělováním je to podobné – můžeme posluchače motivovat ke skutečnému zájmu o naše sdělení a k jeho přijetí, nebo ho přimět k tomu, aby si nasadil pomyslné klapky na uši a nepustil k sobě už ani slovo. Že obě první varianty vřelý vztah podporují, zatímco obě druhé ho ničí, je asi nasnadě. O důležité vztahy obvykle rádi pečujeme a jedněmi z nejdůležitějších vztahů bývají vztahy s dětmi či životním partnerem. Kromě toho neúspěchy vyčerpávají, o neúspěších v komunikaci nemluvě. Porozumět komunikaci se tedy vydáme v zájmu svých vztahů i ve svém vlastním. Vyztužíme se opět nezbytnou dávkou teorie, ale hlavně budeme naslouchat, mluvit, společně sdílet a reflektovat; pomohou nám opět imaginace, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, hovořit a naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli (nejen) s dětmi komunikovat zdravě a efektivně. Předchozí absolvování Cesty porozumění není povinné, ale je velmi doporučováno.

Cesta hranic

Hranice a pravidla nás omezují, ale také nám pomáhají předvídat a orientovat se v životě. To dokážeme docenit spíše my dospělí, ale i dětem pravidla, hranice a řád život v mnohém usnadňují (ačkoli malé dítě to ještě nedokáže reflektovat a puberťák by to za žádnou cenu nahlas nepřipustil). Ostatně, i nám se námaha vynaložená na zavedení a dodržování pravidel bohatě vrátí, když potom budou děti schopné fungovat zodpovědně z vlastní iniciativy namísto toho, abychom všechno museli stále řídit a hlídat my (mnohdy s výčitkami svědomí za své výkyvy v jednání s dětmi). Jako když s námahou roztlačujeme auto, ale když motor naskočí, můžeme se už pohodlně vézt. Cesta hranic nám pomůže prozkoumat, co nám ve zdravém uplatňování hranic brání, kde se při tom berou naše pocity selhání a viny, dále možnosti a limity zavádění pravidel, hranic a řádu, nástrahy při vyžadování jejich dodržování a při uplatňování důsledků v případě jejich porušení. Opět se vyztužíme nezbytnou dávkou teorie, ale hlavně budeme společně sdílet a reflektovat; pomohou nám opět imaginace, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli (nejen) s dětmi zacházet zdravě a efektivně bez zbytečného plýtvání energií a výčitek svědomí. Předchozí absolvování Cesty porozumění a Cesty komunikace není povinné, ale je velmi doporučováno.

Cesta dost dobré výchovy

Komprimovaná varianta 3v1 na prodloužený víkend, kde je zachována vědomostní výbava jako u Cesty porozumění, Cesty komunikace a Cesty hranic, ale terapeutická složka je upozaděna (i když bez reflexí, sdílení a tvořivosti se také neobejdeme). Cesta dost dobré výchovy je tedy vhodná pro ty, kteří se chtějí vyztužit ve své rodičovské roli, ale ostýchají se pustit hlouběji do terapeutických vod. V jiném poměru, ale přece se tedy vyztužíme nezbytnou dávkou teorie, ale také budeme společně sdílet a reflektovat; pomáhat si imaginacemi, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli (nejen) s dětmi zacházet zdravě a efektivně bez zbytečného plýtvání energií.

Cesta sourozeneckých vztahů

Málo platné, sourozenecké konstelace mají vliv až do dospělosti. Zapomeňte ale na časopisecké charakteristiky jednotlivých pozic, které vzbuzují dojem, že pořadí narození je něco, přes co nejede vlak – důležité je, jakou psychologickou pozici mezi sourozenci dítě zastává. Navíc i my dospělí přinášíme do svého rodičovského působení vlastní sourozenecké zkušenosti z dětství – navíc jsme dva a i když třeba nežijeme spolu, stejně už se to všechno pěkně proplétá a ovlivňuje to naše zacházení s tématem spravedlnosti i s konflikty a žárlivostí mezi dětmi, o zacházení s vidinou dalšího přírůstku do rodiny nemluvě. Cesta sourozeneckých vztahů nám pomůže porozumět nejen dětem, ale také sobě jako rodičům, a vydáme se na ni vyztuženi zanedbatelnou dávkou teorie, ale zato velkou dávkou společných zážitků, sdílení a reflexí, imaginací, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli s dětmi i sami se sebou zacházet zdravě laskavě.

Cesta trvale udržitelného rodiče

Cesta inspirovaná odbornými semináři pro pomáhající profese – protože kdo říká, že rodič nemůže vyhořet? Každý rodič je jedinečná osobnost, stejně jako každé dítě, o které rodič pečuje; navíc pokud jsme na dítě dva, i v páru jsme každý jiný a někdy je to vyčerpávající. Navíc, když máme občas také pocit selhání i viny, ať už vůči dětem nebo vůči partnerovi… Cesta trvale udržitelného rodiče nám pomůže (anonymně) prozkoumat ty charakteristiky naší osobnosti, které souvisí se schopností to všechno vydržet a zvládnout, nabídne i tipy na prevenci a na to, jak s porozuměním přežít vlastní výchovné chyby. To vše v duchu Winnicotovy myšlenky, že optimální matka není perfektně dokonalá, ale „jen“ dostatečně dobrá. Na Cestu se vydáme vyztuženi nezbytnou dávkou teorie, ale hlavně podpořeni společným sdílením a reflexemi, imaginacemi, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli s dětmi, ale především sami se sebou zacházet zdravě laskavě. Pomůže nám to konec konců zacházet spolu vzájemně laskavěji i jako životním partnerům – a z toho zase získají i děti…

Cesta (ze) školních neúspěchů

Kdo by dětem nepřál, aby je škola bavila a aby se jim v ní dařilo… Někdy to tak ale není a nechutí ke škole a neúspěchy v ní se trápí dítě i my. Nemluvě o situacích, kdy nám naše vlastní vzpomínky na školní léta způsobují husí kůži. Cesta (ze) školních neúspěchů nám pomůže porozumět tomu, co všechno může školní úspěchy ovlivnit, co se někdy v dětských hlavičkách děje a jak můžeme my doma velmi efektivně pomoci nápravě i prevenci, i když nejsme studovaní pedagogové. Na Cestu se vydáme vyztuženi nezbytnou dávkou teorie, ale také vydatně podpořeni společným sdílením a reflexemi, imaginacemi, obrazy snů, mýtů a mandal. Budeme snít, tvořit, naslouchat sobě i druhým, vzpomínkám, slovům i obrazům a nacházet souvislosti, abychom mohli být pro děti těmi kouzelnými stařenkami/dědečky, kteří vždy pomohou pohádkovému Honzovi na jeho cestě do světa.

Cesty muškaře

Cesty muškaře jsou vedeny kvalifikovaným pedagogem volného času a zkušeným muškařským závodníkem a trenérem. Může jít o zasvěcení úplných začátečníků, ale i o podporu již zkušených muškařů ve specifických technikách či na zajímavých lokalitách. Účastní se jich muži i ženy, dospělí i odrostlejší děti a některá soustředění jsou otevřena i rodinným příslušníkům.

Cesta teorie

Málo platné, i na ryby je potřeba být vyztužen znalostmi. A zejména tehdy, jde-li o muškaření, protože to se na rozdíl od kapraření měl příležitost od dědečka či od tatínka naučit málokdo. Cesta teorie nás seznámí s takovými tématy, jako např. muškařsky důležitá entomologie, hydrologie a biologie, strategie výběru vhodného náčiní pro lov s ohledem na charakter loveného toku a převládajícího druhu ryb, ale i rybářská legislativa a etika apod.

Cesta vázání

Kdepak, muškař nevystačí s napíchnutím kolínka na háček. Jak už název disciplíny naznačuje, chce-li muškař muškařit, musí si umět umělou mušku jako nástrahu sám navázat, stejně jako návazce na různé techniky lovu. Cesta vázání nás seznámí s různými druhy vazačských materiálů a pomůcek, naučí nás podle plánované lokality, roční doby a očekávaného počasí vybrat jak imitovaný druh hmyzu, tak i materiály vhodných vlastností a barev pro tvorbu umělé mušky a také pronikneme do tvorby různých návazců.

Cesta lovu

Teorii známe, mušky máme navázané, tak teď už hurá k vodě! Proč ale v téže lokalitě jeden o rybu nezavadí a druhý chytá jednu za druhou? To je právě dílo praxe a zkušeností – a je rozdíl, jestli sbíráme zkušenosti metodou pokus-omyl, nebo jestli nám někdo zkušený pomůže se zorientovat ve všech vlivech, které na daném místě při daném počasí v daném ročním období a denní době působí. I zkušenější muškaři potvrdí, že na neznámém revíru se velmi hodí rady a tipy někoho, kdo specifika dané oblasti zná. Cesta lovu přináší právě takovou podporu velmi zkušeného muškaře, abychom se u vody cítili jistě a bezpečně a užili si rybářský úspěch, ať už jde o zaměření na jeden vybraný způsob lovu (suchá muška, mokrá muška, nymfa, streamer), na zvládnutí určitého typu toku (malá řeka, velká řeka, jezero) na „čtení“ vody, apod.

Cesta soustředění

Cesta soustředění je někdy intenzivně zaměřená na jednu z předchozích oblastí (teorie, vázání, lov), ale častěji tyto disciplíny kombinuje přímo na míru konkrétnímu revíru a zamýšlenému druhu lovené ryby – soustředění často probíhají jako pobytová akce přímo na vybrané lokalitě, k jejímž specifikům se váže jak teorie, tak typické mušky, ale i techniky lovu v daném časovém období. A kromě toho je to příležitost pobýt s ostatními, seznámit se, vyměňovat si zkušenosti apod.

Přihlašovací formulář

Vyplňte prosím zde >>>